Nebyl jsem nijak nadšený, když mi maminka řekla, že k nám
přijde na čaj jedna z jejích přítelkyň se svou dceruškou. Nemám holky
rád. Je to protivné, neumí si to hrát na nic jiného než na prodavačku nebo
s panenkou, a pořád to brečí. Já samozřejmě někdy taky brečím, ale vždycky
jen z vážných důvodů, jako třeba tenkrát, když se rozbila ta váza v saloně
a tatínek mi vyhuboval, ale to bylo nespravedlivé, protože jsem to
neudělal naschvál, a ta váza byla beztak hrozně škaredá. Já vím, že
tatínek nemá rád, když si hraju v domě s míčem, ale když venku pršelo.
-- Sempé-Goscinny: Malý Mikuláš
Nebyl jsem si docela jistý, jestli to je dobrý nápad, kouřit
doutník, a navíc jsem měl pocit, že by se to tatínkovi ani mamince
nelíbilo, ale Vendelín se mě otázal, jestli mi tatínek s maminkou zakázali
kouřit doutníky. Chvíli jsem o tom přemýšlel a musel jsem uznat, že mi
tatínek s maminkou sice zakázali kreslit po zdech v pokoji, mluvit
u stolu, když máme návštěvu a nejsem tázán, napouštět vodu do vany, abych
si mohl pouštět parníčky, jíst sladkosti před obědem nebo před večeří,
bouchat dveřmi, strkat si prsty do nosu, mluvit sprostá slova, ale kouřit
doutníky, to ne, to mi tatínek s maminkou nezakázali.
-- Sempé-Goscinny: Malý Mikuláš
Bylo to bezvadné rozdílení cen. Přišli jsme ráno do školy
s tatínky a s maminkami, nastrojení jako kašpaři. Měli jsme na sobě
modré obleky a bílé košile z takové látky, co se leskne jako tatínkova
červenozelená kravata, co mu ji koupila maminka a co ji tatínek nenosí,
aby si ji neušpinil. Celestýn - on to totiž nemá v hlavě v pořádku - měl
na rukou bílé rukavice, z čehož jsme se div nepotrhali smíchy, jen
Viktorín řekl, že jeho tatínek, který je policejní strážník, nosí bílé
rukavice často a že na tom není nic legračního. Vlasy jsme měli
připlácnuté k hlavě - já mám ježka - a měli jsme čisté uši a ostříhané
nehty. No vypadali jsme strašně.
-- Sempé-Goscinny: Mikulášovy přestávky
Ceny se dostaly na každého. Celestýn, který je nejlepší ze třídy
a mazánek paní učitelky, dostal cenu za počty, za dějepis, za zeměpis,
za mluvnici, za krasopis, za přírodopis a za vzorné chování. On má totiž
o kolečko víc. Albín, který je hrozně silný a rád rozdává rány pěstí do
nosu, dostal cenu za tělocvik, Vendelín, tlustý kluk, který pořád jenom
jí, dostal cenu za vytrvalost. Viktorín si odnesl cenu za kreslení,
poněvadž dostal k svátku velikou krabici s pastelkami. Kryšpín, který je
poslední ze třídy, dostal cenu za dobrý vztah ke kolektivu a já cenu za
výmluvnost. Tatínek byl velice spokojený, ale zatvářil se zklamaně, když
mu paní učitelka řekla, že v mém případě neocenili kvalitu, nýbrž
kvantitu. Musím se tatínka zeptat, co to znamená.
-- Sempé-Goscinny: Mikulášovy přestávky
Všichni se dívali na Celestýna, který si nesl pod paží kopec knih,
co je dostal jako ceny, a na hlavě měl vavřínový věnec. Ostatně ředitel mu
řekl, aby na něm neusnul, asi proto, že budou ten věnec znovu potřebovat
příští rok, tak aby nebyl pomačkaný. To je, jako když mě maminka prosí,
abych neběhal po begóniích.
-- Sempé-Goscinny: Mikulášovy přestávky
Najednou se ozvalo dlouhé, silné zapískání a všichni začali
s halasem nastupovat do vagónů, a za pánem s cedulí přiběhl pán v uniformě
a řekl mu, že má okamžitě nařídit tomu blbečkovi, co si tu hraje
s píšťalkou, aby přestal a nedělal maglajz. Polovina kluků začala zase
z vagónů vystupovat, ale nešlo to moc dobře, jelikož druhá polovina
nastupovala. Tatínkové a maminky něco vykřikovali, dožadovali se, aby jim
kluci psali, aby se v noci pořádně přikrývali a aby nedělali skopičiny.
Pár kluků brečelo a dalším zas pořád někdo nadával, jelikož hráli na
nástupišti kopanou, no vyložená senzace. Dokonce ani nebylo slyšet pána
v uniformě, který pískal, až byl v obličeji tmavě rudý, jako by se zrovna
vrátil od moře.
-- Sempé-Goscinny: Mikulášovy prázdniny
Zpet